Římská parapegma
Reprodukce schématu parapegmy III. / IV. Století
Slovo parapegma ve starověké řečtině označuje dřevěný nebo kamenný stůl s otvory odpovídajícími dnům v měsíci, do kterého jsou vkládány kolíky pro záznam událostí.
Reprodukce se však nevztahuje k řeckému kalendáři, protože ten měl měsíc se třiceti dny, který se dělil na 3 dekády po 10 dnech.
V historii astronomie je parapegm ( pl. Parapegmata ), v řečtině παραπήγμα , astrometeorologický kalendář, který spojuje astronomické události, jako jsou heliakální východy a západy slunce pevné hvězdy nebo slunovraty / rovnodennosti, s meteorologickými podmínkami s nimi spojenými.
Pokud se jedná o výše vyobrazenou římskou parapegmu, tak ta má sice týden o sedmi dnech (na reprodukci začíná Dies Saturni), ale měsíce měly 28,30 a 31 dní a ne pouze 30? Navíc bez spojení s celoročním kalendářem se stane toto schéma nefunkční, protože v měsících s 31 a 28 dny nenavazují dny v 7 denním týdnu bez „tištěného“ záznamu.
Ve schématu také není nic o astronomických událostech, pouze je vyznačen zvěrokruh.
Dny v týdnu
- Dies Solis – neděle („den slunce“)
- Dies Lunae – pondělí („den měsíce/luny“)
- Dies Martis – úterý („den Martův“)
- Dies Mercurii – středa („den Merkuriův“)
- Dies Jovis – čtvrtek („den Jovův“)
- Dies Veneris – pátek („den Venušin“)
- Dies Saturni – sobota („den Saturnův“)
Další římská parapegma
Tentokráte se již jedná sice o historický artefakt, nikoliv však o parapegmu, ale o znázornění rozdělení Lunárních (měsíčních) trhů na různá italská města v jižní Itálii vč. Říma.
Celková rekonstrukce (obr.2) však ukazuje, že tato „parapegma“ je upravenou kopií Perunovy hvězdy, jednoho ze základních slovanských symbolů?
Ten se do starověké Itálie dostal prostřednictvím čilých obchodních styků Římské říše s Velkou Moravou po nejvýznačněší starověká obchodní „Jantarové stezce“, která procházela celou Moravou a končila v severní Itálii v přístavu Aquilia na pobřeží Jaderského moře.